Odněkud nikam
(Vánoční 2012)
Marcella Marboe
Přezrálý život opadává
když spirála času nese do neznáma
vánoční stromek vzpomínek.
Vedle zapomnění zbývá už jen snění.
o tom, co bylo kdysi, ale dnes už není.
Zjitřená mysl dráždí vzduch.
Prázdno jak leklá ozvěna se vleče
a v Labi si
můj vymezený čas
dál po svém nenávratně teče.
Vtěsnaná mezi nebe a zem
jednou drtím, jindy drcená jsem.
Já slepec potají si světlo své hmatající
liji svůj vánoční cín:
Čím, ale přidržet se? Čím?
Plamenem? Pramenem?
Kdo má tuchu?
Odlétám, odkvétám od léta do léta
jako to chmýříčko